24.12. 2008 Poselství míru - evangelium Essenských (1) | ||
A stalo se, že mnoho nemocných a chromých přišlo za Ježíšem a ptali se ho: „Když všechno znáš a víš, řekni nám, proč musíme tak hrozně trpět? Proč nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistře, uzdrav nás, abychom byli silní a nemuseli setrvávat v naší bídě. Víme, že máš tu moc, uzdravovat ze všech druhů nemocí, osvoboď nás od Satana a všech jeho velkých utrpení. Mistře, slituj se nad námi!“ |
A Ježíš odpověděl: „Šťastní jste, že hladovíte po Pravdě, neboť vás chci nasytit chlebem moudrosti. Šťastní jste, že klepete, neboť vám chci otevřít dveře života. Šťastní jste vy, kteří chcete setřást moc Satana, neboť vás chci vést do říše andělů naší Matky, kam moc Satana nesahá.“ A oni se ptali s podivením: „Kdo je naše Matka, a co jsou její andělé? A kde je jejich říše?“ „Vaše Matka je ve vás a vy jste v ní. Ona vás zrodila, ona vám také dává život. Ona to byla, která vám dala vše, a k ní se jednoho dne vrátíte. Šťastní jste, jestliže poznáte ji a její říši, jestliže přijmete anděly své Matky a jejich zákony. Neboť vpravdě, pravím vám, ten kdo tak činí, nikdy nebude nemocen, neboť moc Matky stojí nade vším. Potře Satana i jeho říši a opanuje naše těla a všechny živé věci. Krev, která v nás proudí, pochází z krve naší Matky země. Její krev prší z oblaků, tryská vřídly země, pramení v horách, protéká řekami v údolích, spí v jezerech, mocně zuří v bouřlivých mořích.
Vzduch, který dýcháme, pochází z dechu naší Matky země. Její dech je azurový v nebeských výšinách, kvílí na vrcholcích hor, šeptá v listoví lesů, vlní se v obilných polích, podřimuje v hlubokých údolích, horce sálá v pouštích.
Pevnost našich kostí pochází z kostí naší Matky země, skal a kamenů. Obnažené se zvedají k nebi na vrcholcích hor, jsou jako obři spící na jejích svazích, v pustinách jsou zasazeny jako modly a skryty jsou v hlubinách země.
Jemnost našeho masa pochází z masa naší Matky země, ze žlutých a červených plodů ovocných stromů a obilných brázd.
Naše vnitřnosti pocházejí z nitra naší Matky země, a stejně jako jsou neviditelné hlubiny země, jsou i ony skryty naším očím.
Světlo našich očí, sluch našich uší, obojí pochází z barev a zvuků naší Matky země, které nás obklopují jako voda rybu, jako chvějivý vzduch ptáka.
Vpravdě, pravím vám, člověk je synem Matky země a od ní obdržel své tělo, tak jako tělo novorozeného dítěte bylo zrozeno z lůna matky. Proto pravím vám, buďte zajedno s Matkou zemí. Ona je ve vás a vy jste v ní. Z ní jste byli zrozeni, s ní žijete a do ní se zase vrátíte. Dodržujte proto její zákony, neboť nikdo nemůže žít dlouho či být šťastný, jen ten, který svou Matku zemi ctí a dbá jejích zákonů. Neboť váš dech je její dech, vaše krev její krev, vaše kosti její kosti, vaše maso její maso, vaše oči a uši její oči a uši.
Pravím vám, nebudete-li dodržovat jenom jediný z jejích zákonů, budete-li jen jediné části svého těla škodit, budete ztraceni v bolestiplné nemoci a utrpení. Nebudete-li žít podle zákonů své Matky, nemůžete nijak uniknout smrti. Ale při tom, kdo bude podle zákonů své Matky žít, ona také setrvá. Uzdraví jeho bolesti a on nikdy neonemocní. Dá mu dlouhý život a uchrání jej od všeho trápení, před ohněm, před vodou i uštknutím jedovatým hadem. Neboť vaše Matka vás nejen zrodila, ale uchovává také váš život. Šťastný je ten, kdo svou Matku miluje a klidně spočívá na jejích prsou. Neboť vaše Matka vás miluje, i když se od ní odvracíte. A oč víc vás bude milovat, jestliže se k ní opět navrátíte?
Vpravdě, pravím vám, její láska je veliká, větší než nejvyšší hory, hlubší než nejhlubší moře. A ty, kteří svou Matku milují, nikdy neopustí. Tak jako slepice chrání svá kuřata, lvice své mladé, matka novorozeně, tak Matka země chrání syna člověka před vším nebezpečím a zlem.
Neboť vskutku, na syna člověka číhá bezpočet nebezpečí a zlého. Kníže pekel, zřídlo všeho zla, číhá v těle všech lidí. Je smrtí, je pánem všech běd, a zatímco se obléká do pěkných šatů, lidi jen pokouší a utiskuje. Slibuje bohatství a moc a zářivé paláce a šaty ze stříbra a zlata a množství služebníků. Slibuje slávu a nádheru, rozkoše a požitky, přemíru jídla a pití, hýřivý smyslný život a zahálčivé dny. A láká každého tím, po čem mu srdce nejvíc prahne. A v onom dni, kdy se synové člověka stanou otroky marnivostí a ohavností, zmocní se za to všeho, čím je Matka země bohatě obdařila. Ubere si z jejich dechu, krve, kostí, masa, vnitřností i jejich očí a uší.
A dech člověka se stává krátkým a sípavým, plným trýzně a zápachu, jako dech nečistých dobytčat. Jeho krev houstne a páchne jako voda močálu, hrudkovatí a je černá jako noc smrti. Jeho kosti tvrdnou a sukovatí, vysychají drtí se jako kámen, který dopadne na skálu. Jeho maso tuční a vodnatí, rudne a hnije vyrážkami a hroznými nádory. A jeho střeva se plní odpornými nečistotami, kalnými proudy úpadku, v nichž řádí hrozní cizopasníci. Jeho oči se zakalují, až je zastře černá noc, a uši ohluchnou, jako ticho hrobu. A nakonec zbloudilý syn člověka ztrácí život. Neboť nedodržel zákony své Matky a vršil hřích na hříchy. Proto jsou mu odebrány všechny dary přírody: dech, krev, kosti, maso, vnitřnosti, oči a uši a po tom všem život, jímž Matka země korunovala jeho tělo.
Ale pokud bloudící syn člověka zalituje svých hříchů a chce je odčinit, jako by se nikdy nestaly, a chce se opět navrátit k Matce zemi, dodržuje její zákony a osvobodí se z drápů Satanových odoláním jeho pokušením, pak Matka země přijme bloudícího syna s láskou a pošle své anděly, aby mu sloužili. Vskutku, pravím vám, když syn člověka odolá Satanovi, který v něm přebývá, a nevykonává jeho vůli, v tutéž hodinu spatří anděly Matky země, kteří mu všemi silami pomohou, aby se z moci ďáblů vymanil.
Neboť nikdo nemůže sloužit obojímu. Buď slouží Satanu a jeho ďáblům, anebo životu. Vpravdě, pravím vám, šťastni jsou ti, kteří dodržují zákony života a neputují stezkou smrti. Neboť v nich rostou životní síly a oni uniknou utrpení smrti.“
A všichni kolem naslouchali jeho slovům s podivením, neboť v nich byla síla a učil zcela jinak, než kněží a vykladači písma.
A ačkoli slunce právě zapadalo, neubíral se nikdo domů. Seděli kolem Ježíše a ptali se: „Mistře, jaké to jsou zákony života? Zůstaň ještě chvíli s námi a pouč nás. Chceme naslouchat tvému učení, abychom se uzdravili a žili správně.“
A Ježíš se posadil mezi ně a řekl: „Vpravdě, pravím vám, nikdo nemůže být šťastný, než ten, kdo dodržuje zákon.“
A oni odpovídali: „My dodržujeme všechny zákony zákonodárce Mojžíše, přesně jak stojí ve svatých písmech.“
A Ježíš odpověděl: „Nehledejte zákon v písmech, neboť zákon je život, zatímco písma mrtvá. Říkám vám popravdě, Mojžíš neobdržel zákon od Boha napsaný, ale prostřednictvím živého Slova. Zákon je živé Slovo živého Boha prostřednictvím živých proroků pro živé lidi. Ve všem živém je zákon. Najdete ho v trávě, ve stromě, řece, hoře, nebeských ptácích i mořských rybách. Ale hledejte ho hlavně v sobě. Neboť vpravdě pravím vám, všechno živé je Bohu blíže, než písmo, které je bez života. Tak učinil Bůh život a všechno živé, aby skrze věčné Slovo učili člověka zákonům pravého Boha. Bůh nevepsal zákony do stránek knih, ale do srdcí a vašeho ducha. Jsou ve vašem mase, vašich vnitřnostech, ve vašich očích a uších a v každé malé části vašeho těla. Jsou přítomné ve vzduchu, ve vodě, v zemi, v rostlinách, v slunečních paprscích, v hlubinách a výšinách. Mluví všechny k vám, abyste porozuměli řeči živého Boha. Vy však zavíráte oči, abyste neviděli, zacpáváte si uši, abyste neslyšeli. Vpravdě, pravím vám, že písma jsou dílem člověka, ale život a všechny jeho projevy jsou dílem božím. Proč nenasloucháte slovům, která jsou zapsána v jeho dílech? Proč místo toho studujete mrtvá písma, pocházející od člověka?“
„Jak můžeme číst Boží zákony jinak, než v písmech? Kde jsou zapsány? Předčítej nám z toho, kde je vidíš, neboť my neznáme nic jiného, než písma zděděná po předcích. Pouč nás o zákonech, o kterých mluvíš, abychom jich byli poslušni a mohli se uzdravit.“
A Ježíš řekl: „Nerozumíte již slovům života, protože žijete ve stínu smrti. Temnota vám zkalila zrak a uši ucpala hluchota. Neboť, jak říkám, nepomůže dumat nad mrtvými písmy, jestliže to, co bylo napsáno, popíráte svými činy. Vpravdě, pravím vám, ve vašich činech není Bůh a jeho zákony. Ty nejsou v rozmařilosti, ani v opilství, ani nedbalém životě či žádostivostech; ani v touze po bohatství či nenávisti k nepřátelům. Neboť všechny tyto věci jsou pravému Bohu a jeho andělům nesmírně vzdálené. To vše pochází z říše tmy a pána všeho zla. A všechno to nesete sami v sobě. K vám nemůže proniknout boží Slovo a moc, protože vaše tělo a duch je zabydlen všemožným zlem a nečistotami. Chcete-li aby k vám proniklo živé boží Slovo a jeho moc, nešpiňte své tělo a ducha; neboť tělo je chrámem Ducha a Duch je chrám boží. Proto očistěte chrám, aby v něm mohl prodlévat jeho Pán a zaujmout místo, které je ho hodno. A před všemi pokušeními těla a ducha přicházejícími od Satana utečte pod ochranu nebes.
Obnovte se a postěte. Neboť vám pravím, že Satan a jeho soužení mohou být přemoženi jen postem a modlitbou. Zůstaňte sami, postěte se a neukazujte své postění nikomu z lidí. Živý Bůh to uvidí a jeho odměna bude velká. A přijdou andělé vaší Matky země a budou vám sloužit. Vpravdě, pravím vám, když se nebudete postit, ne osvobodíte se z nadvlády Satanovy, ani od všech nemocí, které zapříčiňuje. Postěte se a modlete vroucně a hledejte sílu živého Boha pro své uzdravení. Při postění se vyhýbejte lidem a vyhledejte Matku zemi, neboť kdo hledá, najde.
Vyhledejte čerstvý vzduch v lesích a polích a tam, v jejich středu, najdete anděla vzduchu. Svlékněte šaty i boty a dovolte andělu vzduchu obejmout vaše tělo. Potom dýchejte dlouho a zhluboka, aby do vás anděl vzduchu mohl proniknout. Vpravdě, pravím vám, anděl vzduchu z vašeho těla vyžene všechny nečistoty, které je špiní zvenčí i zevnitř. A všechno nečisté z vás odejde, jako když se kouř z ohně vine vzhůru a ztrácí ve vzduchu. Neboť vám pravím, svatý je anděl vzduchu, který všechno nečisté očišťuje a všemu páchnoucímu navrací sladkou vůni. Žádný člověk, kterého anděl vzduchu nepropustí, nemůže předstoupit před tvář boží.
Vskutku, všechno musí být obrozeno skrze vzduch a Pravdu, neboť tělo dýchá vzduch Matky země a duch dýchá Pravdu nebeského Otce. Po andělu vzduchu vyhledejte anděla vody. Vysvlečte si boty a šaty a dovolte mu, aby vás celé objal. Vrhněte se do jeho náruče a s každým nádechem vodou pohybujte. Říkám vám, že anděl vody odplaví páchnoucí nečistoty z vašeho těla, které se pak jako bláto z šatů rozpustí v říčním proudu. Neboť svatý je anděl vody, který vše nečisté očišťuje a vrací páchnoucímu sladkou vůni. Žádný člověk, kterého anděl vody nepropustí, nemůže předstoupit před tvář Boží. Vskutku, vše musí být znovuzrozeno z vody a Pravdy, neboť vaše tělo se koupe v proudu věčného života. Svou krev dostáváte od Matky země a Pravdu od nebeského Otce.
Nemyslete, že postačí, když vás anděl vody obejme jen zvnějšku. Vpravdě vám říkám, že vnitřní nečistota je mnohem větší než vnější. A kdo se jen povrchně očišťuje, ale uvnitř zůstává nečistý, se podobá hrobce, které jsou zvenčí pohledně omítnuté, ale uvnitř skrývají děsivé nečistoty. Říkám vám proto, nechte anděla vody, aby vás pokřtil i vnitřně, abyste byli osvobozeni od minulých hříchů a uvnitř právě tak čistí, jako pramen řeky v sluneční záři. Vyhledejte proto velkou štíhlou tykev se šlahounem v délce člověka, vyjměte dřeň a naplňte říční vodou prohřátou sluncem. Zavěste tykev na větev stromu a poklekněte na zem před andělem vody a zaveďte konec šlahounu do konečníku, aby voda mohla protékat vašimi vnitřnostmi. Vkleče odpočívejte na zemi před andělem a modlete se k živému Bohu, aby odpustil vaše staré hříchy a modlete se k andělu vody, aby osvobodil vaše tělo od vší nečistoty a nemoci. Nechte pak vodu z těla vytéci, a s ní odplavit všechny nečisté a páchnoucí látky Satana z vašeho nitra.
A pak na vlastní oči uvidíte a vlastním nosem ucítíte všechny ohavnosti a nečistoty, které špinily chrám vašeho těla a dokonce i všechny hříchy, které v těle bydlely a mučily vás všemožnými nemocemi. Vpravdě pravím vám, křest vodou vás osvobodí od toho všeho. Obnovujte křest vodou v každý postní den, až do dne kdy uvidíte, že voda z vás vytékající je čistá jako ten říční pramen. Odeberte se pak k tekoucí vodě a tam v objetí vodního anděla vzdejte díky živému Bohu, že vás osvobodil od vašich hříchů. A svatý křest skrze anděla vody vás vzkřísí k novému životu. Neboť pak vaše oči uvidí a uši uslyší. Proto po křtu více nehřešte, aby andělé vzduch a vody ve vás stále bydleli a provždy vám mohli sloužit.
A jestliže potom ještě přetrvá něco z vašich minulých hříchů a nečistot, vyhledejte anděla slunečního světla. Svlékněte si boty a šaty a nechte jej obejmout celé vaše tělo. Pak dýchejte dlouho a zhluboka, aby vás mohl anděl slunečního světla zcela proniknout. A anděl slunečního světla vyžene všechny páchnoucí nečistoty, které vás zevnitř i zvnějšku špiní. A všechny páchnoucí a nečisté věci z vás vyprchají, tak jako mizí temnota noci před jasem vycházejícího slunce. Neboť vpravdě vám pravím, svatý je anděl slunečního světla, který čistí všechny nečistoty a přeměňuje zápach na sladkou vůni. Nikdo nemůže předstoupit před tvář Boží, kdo nebyl propuštěn andělem slunečního světla. Vskutku, všichni musí být obnoveni sluncem a Pravdou, neboť vaše tělo se ohřívá ve slunečním světle Matky země a váš duch se ohřívá ve slunečním světle Pravdy nebeského Otce.
Andělé vzduchu, vody a slunečního světla jsou bratři. Byli dáni člověku, aby mu sloužili a on mohl chodit od jednoho k druhému. Právě tak svaté je jejich objetí. Jsou nerozlučnými dětmi Matky země, a proto nerozdělujte, co země a nebe sjednotily. Dovolte třem andělským bratrům zahalit vás každý den a zůstaňte s nimi po celý půst. Neboť, jak vám říkám, moc ďáblů, všechny hříchy a nečistoty spěšně opustí tělo, které objímají tito tři andělé. Jako zloději prchající z domu, když se jeho pán navrací: jeden dveřmi, druhý oknem a třetí přes střechu, podle toho kde se zdržoval a jak umí, právě tak uprchnou všichni ďáblové zla, minulých hříchů i nečistot a nemocí, kteří chrám vašeho těla zamořovali. Jestliže andělé Matky země vstoupí do vašeho těla s písní, jíž je přebírají do vlastnictví jako vládce chrámu, pak všechny ošklivé pachy spěšně odejdou dechem a kůží, nečistá voda ústy a kůží, konečníky a intimními místy.
A všechno to uvidíte vlastníma očima, ucítíte nosem a můžete ohmatat vlastníma rukama. A když všechny nečistoty a hříchy vaše tělo opustí, bude jeho krev tak čistá jako krev Matky země, jako řeka zurčící v slunečním jasu. Váš dech bude čistý jako dech vonících květin, maso čisté jako dužina plodů zrajících v korunách stromů, světlo vašich očí jasné a čisté jako zář slunce na modrém nebi. A pak vám budou sloužit andělé Matky země. Váš dech, krev a celé tělo budou zajedno s dechem, krví a tělem Matky země, a váš duch zajedno s duchem vašeho nebeského Otce, skrze Matku zemi.
Protože žádné novorozené dítě nemůže rozumět učení svého otce, dokud je matka neodkojí, nekoupe, neuspává a nevychová. Dokud je dítě malé, je jeho místo u matky a musí ji poslouchat. Když vyroste, vezme je otec po svém boku k práci do pole a dítě se vrací k matce jen v čas oběda a večeře. A nyní je učí otec, aby se vycvičilo v jeho činnostech. A teprve když otec vidí, že syn jeho učení chápe a práci dobře vykonává, svěří mu všechen svůj majetek, aby milovaný syn pokračoval v jeho práci. Vpravdě, pravím vám, šťastný je syn přijímající rady své matky, a který podle nich jedná. Stokrát šťastnější je syn, který přijímá rady svého otce a podle nich se zachovává, neboť bylo řečeno: „Cti otce svého a matku svou, abys byl dlouho živ.“
Ale já vám říkám, synové člověka: ctěte nade vše Matku zemi a dodržujte její zákony, aby vaše dny na zemi byly dlouhé, a ctěte nebeského Otce, abyste získali věčný život na nebesích. Neboť stokrát větší je Otec na nebesích než všichni pozemští otcové a stokrát větší je Matka země než všechny tělesné matky. A syn člověka je od nebeského Otce a Matky země více milován, než mohou být kdy děti milovány pozemskými otci a matkami. Slova a zákony vašeho nebeského Otce a Matky země jsou moudřejší než slova a vůle všech pozemských otců a matek a cennější než dědictví pozemských otců a matek.
Vašimi pravými bratry jsou ti, kteří žijí podle vůle nebeského Otce a Matky země, ne vaši rodní bratři. Vpravdě, pravím vám, že vaši praví bratři ve vůli nebeského Otce a Matky země vás budou milovat tisíckrát víc, než vaši vlastní bratři. Neboť od časů Kaina a Ábela, kdy rodní bratři urazili boží vůli, už neexistuje žádné pravé pokrevní bratrství. A bratři si navzájem ubližují stejně, jako cizí. Proto vám říkám, milujte své pravé bratry v Boží vůli tisíckrát více než své bratry rodné. Neboť váš nebeský Otec je LÁSKA, neboť vaše Matka země je LÁSKA, neboť Syn člověka je LÁSKA.
Skrze lásku jsou Otec nebeský, Matka země a Syn člověka JEDNO. Neboť duch člověka byl stvořen z Ducha nebeského Otce a jeho tělo z těla Matky země. Buďte proto tak dokonalí jak je dokonalý Duch nebeského Otce a tělo Matky země. Milujte svou Matku zemi tak, jako svá těla. Milujte své skutečné bratry tak, jak je miluje nebeský Otec a Matka země.
A pak vám dá nebeský Otec své posvátné tělo. Pak se budou synové člověka milovat jako praví bratři láskou, kterou dostali od nebeského Otce a Matky země a budou se utěšovat vzájemně. A pak zmizí ze země všechno zlo a smutek a místo nich nastoupí láska a radost. Pak bude země jako nebe a nastane Království Boží. A pak bude Syn člověka v celé své nádheře, aby zdědil Boží říši. A synové člověka si rozdělí božské dědictví, Království Boží. Neboť synové člověka žijí v Otci nebeském a Matce zemi a nebeský Otec a Matka země žijí v nich. A s Boží říší přijde konec věků; neboť láska nebeského Otce se v říši Boží dává neustále všemu živému. Neboť láska je věčná. Láska je silnější než smrt. Kdybych mluvil jazyky lidí i andělů, ale byl bez lásky, zněl bych jako plech nebo rozladěná citera; i kdybych uměl předpovídat budoucnost a znal všechna tajemství i všechnu moudrost, a měl víru tak silnou jako bouře a dokázal přesazovat hory, ale neměl bych lásku, nebudu ničím.
A kdybych se vzdal všech statků abych nasytil chudé a všechen lesk, který jsem obdržel od svého Otce, ale neměl lásku, nebude mi to nic platné. Láska je trpělivá, láska je dobrotivá, láska nezná závist, neplodí nic zlého, nezná pýchu; není hrubá ani sobecká, vůči zlobě zůstává mírnou, nepředstavuje si neštěstí, neupadá do nespravedlnosti, ale naopak, těší se ze spravedlnosti. Láska brání vše, láska doufá ve vše, láska unese vše; nikdy se nevyčerpá.
Slova sama ale zaniknou a vědění se ztratí. Neboť máme jen částečnou pravdu a částečnou nepravdu, ale když přijde dokonalost, všechno nedokonalé se rozplyne. V dětském věku člověk mluví jako dítě, chápe jako dítě, myslí jako dítě; dospělý sice odkládá dětské věci; ale přesto se přece ještě díváme přes kalná skla a matoucí slova. Dosud máme jen částečné vědomosti, ale až staneme před tváří boží, nebudeme již mít částečná vědění, ale taková, která nás On učí. Nyní nám zůstávají tři: víra a naděje a láska. Nyní k vám mluvím živou řečí živého Boha, skrze Ducha svatého našeho nebeského Otce. Není mezi vámi ještě ani jediný, který by mohl porozumět všemu, co říkám. Ten, který vykládá písma, k vám skrze své nemocné a smrtelné tělo mluví mrtvou řečí mrtvých lidí. Jemu proto lidé mohou rozumět, neboť všichni lidé jsou nemocní a všichni náležejí smrti. Nikdo nevidí světla Života. Slepí vedou slepé po temných stezkách hříchů, nemocí a utrpení. A na konci všichni spadnou do hrobu.
Byl jsem vyslán Otcem, abych před vámi rozžal světlo Života. Světlo se rozžíhá samo a osvětluje temnotu, ale temnota světlo nezná, zná jen sama sebe. Mám vám ještě mnoho co říci, ale zatím byste to ještě neunesli. Neboť vaše oči jsou uvyklé tmě a plné světlo nebeského Otce by vás oslepilo. Proto ještě nemůžete rozumět, co vám říkám o nebeském Otci, který mě k vám poslal. Následujte proto nejprve zákony Matky země, o nichž jsem mluvil. Až vám její andělé očistí a obnoví tělo a posílí vaše oči, unesete i světlo našeho nebeského Otce. Až se dokážete upřeně dívat do světla poledního slunce, budete moci snést i oslňující světlo svého nebeského Otce, tisíckrát jasnější než zář tisíce sluncí. Jak byste se mohli podívat do oslňujícího světla svého nebeského Otce, když nesnesete ani jas svítícího slunce? Věřte, že slunce je vedle slunce Pravdy nebeského Otce jako plamen svíčky.
Proto zatím nemáte nic, než víru, naději a lásku. Vpravdě, pravím vám, že odměna vás nemine. Věříte-li mým slovům, věříte i v toho, který mne poslal, který je Pánem všeho a jemuž je všechno možné. Když uvěříte v anděly Matky země a budete dodržovat její zákony, podpoří vaši víru a nikdy nepoznáte nemoc. Mějte také naději v lásku našeho nebeského Otce, neboť kdo mu důvěřuje, nebude nikdy oklamán a neuvidí smrt. Milujte se navzájem, neboť Bůh je láska, a pak jeho andělé poznají, že putujete jeho cestami, připojí se k vám a budou vám sloužit. A Satan se všemi svými hříchy, nemocemi a zlořádem se z vašeho těla odstěhuje. Jděte, vyhýbejte se svým hříchům, čiňte pokání; pokřtěte se, abyste se znovu zrodili a už více nehřešili.“
Pak se Ježíš zvedl. Ale všichni ostatní zůstali sedět, neboť každý cítil sílu jeho slov. A pak se mezi rozestouplými mraky objevil měsíc v úplňku a zahalil Ježíše světlem. A jiskry mu sršely z vlasů a stál mezi nimi v měsíčním svitu jakoby se vznášel ve vzduchu. A nikdo se ani nepohnul, nebyl slyšet nejmenší zvuk. A nikdo nevěděl, kolik času uplynulo, neboť čas se zastavil. Pak Ježíš nad nimi vztáhl ruce a řekl: „Mír s vámi“, a odešel jako vánek, který prochvívá koruny stromů.
Shromáždění po nějakou dobu tiše sedělo, a pak se probouzeli z mlčení, jeden po druhém, jako po dlouhém snu. Nikdo ale neodcházel, neboť slova toho, který je opustil jim ještě stále zněla v uších. Seděli jakoby naslouchali podivuhodné hudbě. Konečně, když už to bylo poněkud tísnivé, jeden řekl: „Jak je dobré být tady“. A druhý: „Kéž by tato noc trvala navždy!“ A jiný: „Kdyby tak s námi zůstal stále.“ „Je pravdou, že je vyslancem božím, protože vložil naději do našich srdcí.“ A nikdo nechtěl domů s odůvodněním: „Nepůjdu domů, protože tam je všechno temné a neradostné. Proč bychom měli chodit někam, kde nás nikdo nemá rád?“
A tak to pokračovalo dále, neboť téměř všichni to byli chudí, chromí, slepí, zanedbaní, žebráci, bezdomovci, ve své bídě opovrhovaní a jen ze soucitu trpění v domech, v nichž na pár dnů nalezli útulek. Dokonce i zajištění, kteří měli domov a rodinu, říkali: „My tu s vámi zůstaneme.“ Neboť každý cítil, že slova toho, který odešel, spojila to malé shromáždění neviditelnými pouty. A všichni se cítili jako znovuzrození. Přestože se měsíc zase skryl za mraky, viděli před sebou prozářený svět. A v jejich srdcích rozkvetl podivuhodný květ podivuhodné krásy, květ radosti.
Když se pak nad horizontem objevily zářivé paprsky slunce, cítili všichni, že je to slunce přicházející říše Boží. S radostným vzezřením povstali, aby pozdravili Boží anděly. A mnozí nečistí a nemocní následovali Ježíšova slova a vyhledali břehy zurčícího proudu. Svlékli boty i šaty, postili se a vystavili svá těla andělům vzduchu, vody a slunečního světla.
A andělé Matky země je objali a zmocnili se jejich těl zvenku i zevnitř. A všichni viděli jak od nich rychle odcházejí veškeré neduhy, hříchy a nečistoty. A dech některých byl tak páchnoucí jako to, co jim vycházelo z vnitřností, a někteří zvraceli a páchnoucí výkaly vycházely z jejich útrob. Všechny nečistoty vytékaly; ústy, některým z nosu, jiným z očí a uší. A mnohým vycházel ze všech pórů těla protivný a odporný pot. A některým na mnohých místech vyrážely velké hnisavé boule, ze kterých vycházely nečistoty s hrozným zápachem a moč jim zhoustla jako včelí med; u jiných byla téměř červená nebo černá a téměř tak tvrdá jako říční písek. A z mnohých vycházely větry páchnoucí jako dech ďábla. A zápach byl tak veliký, že to nikdo nemohl snést.
A když se počišťovali tykví, vstoupil anděl vody do jejich těl a všechny odpornosti a nečistoty jejich minulých hříchů se vyplavovaly a jako valící se horská řeka vytékalo z jejich těl množství tvrdých a měkkých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla znečištěná a zápach tak veliký, že tam nikdo nemohl zůstat a ďáblové opustili jejich útroby v podobě nesčetných červů, kteří se hemžili v jejich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, že je anděl vody vyhnal z vnitřností lidských synů. Ale pak se na ně snesla moc anděla slunečního svitu a pošli za zoufalého kroucení, rozšlapáni andělem slunečního světla.
Všichni kolem se třásli hrůzou, když se dívali na všechny Satanovy odpornosti, před nimiž je andělé zachraňovali. A děkovali Bohu, který poslal své anděly k jejich osvobození. A byli někteří, které mučily velké bolesti, které nechtěly povolit; a protože nevěděli, co dělat, rozhodli se poslat pro Ježíše, neboť si velmi přáli, aby byl s nimi. A když jej dva šli hledat viděli jak Ježíš sám přichází podél břehu. A jejich srdce naplnila naděje a radost, když uslyšeli jeho pozdrav: „Mír s vámi.“ A bylo mnoho otázek, které mu chtěli položit, ale k svému podivení nemohli se ptát, neboť je nic nenapadalo. Potom jim Ježíš řekl: „Přicházím protože mě potřebujete.“ A jeden zvolal: „Mistře, my tě opravdu potřebujeme, pojď, osvoboď nás od bolestí!“
A Ježíš k nim mluvil v podobenství: „Jste jako ztracený syn, který dlouhá léta jedl, pil a trávil své dny v nedbalosti a rozmařilosti s přáteli. A každý týden dělal bez vědomí otce nové dluhy a všechno v několika dnech promarnil. A věřitelé mu vždy znovu půjčili, protože jeho velmi bohatý otec trpělivě platil dluhy za syna. Marně jej napomínal dobrými slovy; nechtěl slyšet napomenutí, ani otcovy úpěnlivé prosby, aby se vzdal nekonečných prostopášností a vrátil se dohlédnout na práci služebníků na polích. Syn otci vždy všechno slíbil, jen když zaplatí jeho staré dluhy, ale už druhý den bylo všechno při starém. A syn ve svém hýřivém životě pokračoval více než sedm let. Až otec nakonec ztratil trpělivost a dluhy svého syna věřitelům neplatil. „Když pokaždé zaplatím,“ řekl, „nebude synovým hříchům nikdy konec.“ A tak vzali oklamaní věřitelé v hněvu syna do otroctví, aby každodenní prací splatil, co mu půjčili.
A přestalo jídlo a pití a denní prostopášnosti. Od rána do noci vlastním potem svlažoval pole a všechny údy jej bolely od nezvyklé práce. Žil ze suchého chleba a neměl nic než slzy, kterými ho mohl zvlhčit. Po třech dnech už tolik trpěl vedrem a únavou, že řekl svému pánovi: „Nemohu pracovat, neboť mě bolí všechny údy. Jak dlouho mě chcete takto trápit?“ „Až do dne, kdy prací svých rukou splatíš své dluhy. Až uplyne sedm let, budeš volný!“ Zoufalý syn však s pláčem odpověděl: „Ale já nemohu unést ani sedm dní! Měj se mnou soucit, neboť mě všechny mé údy pálí a bolí.“ Ale lichvář na něj jen zlomyslně křičel: „Hleď konat svou práci; když jsi mohl sedm dlouhých let trávit dny a noci v prostopášnostech, musíš teď až do posledního haléře splatit všechny své dluhy.“
A tak se zoufalý syn s trýznivými bolestmi vrátil zpět na pole, aby pokračoval v práci. Únavou a bolestí sotva stál na nohou, když přišel sedmý den sváteční, kdy se na poli nepracuje. Tu sebral své poslední síly a klopýtal k otcovu domu. Vrhl se mu k nohám a řekl: „Otče, uvěř mi naposledy a odpusť mi urážky, jichž jsem se vůči tobě dopustil. Přísahám, že už nikdy nebudu žít rozmařile a budu ve všem poslušný syn. Osvoboď mě z rukou utlačovatelů. Otče, podívej se na mne a na mé nemocné tělo a nezatvrzuj své srdce.“
Tu otci vstoupily slzy do očí, objal syna a řekl: „Oslavme to, neboť dnes mi byla poskytnuta veliká radost. Vždyť jsem nalezl milovaného syna, který se ztratil.“ A oblékl jej do nejvybranějších šatů a oslavovali celý den. Druhý den ráno dal synovi stříbro, aby vyplatil dluhy u věřitelů. Když se vrátil, řekl: „Můj synu, vidíš, jak je snadné sedm let dělat dluhy hýřením, ale splatit je sedmi lety tvrdé práce je těžké.“ „Otče, je skutečně kruté platit byť jen sedmi dny.“ A otec jej napomínal a řekl: „Tentokrát ti bylo dovoleno splatit své dluhy v sedmi dnech, místo za sedm let, zbytek ti byl odpuštěn. Ale měj se na pozoru, abys v budoucnosti nenadělal nové. Neboť ti říkám, nikdo kromě tvého otce ti nepromine dluhy, neboť jsi jeho syn. U každého jiného bys musel těžce pracovat sedm dlouhých let, jak kážou zákony.“
„Můj otče, chci být již stále tvůj milující poslušný syn a nechci už dělat žádné dluhy, protože už vím, jak je kruté je platit.“ A šel na otcova pole a každý den pak dohlížel na práci jeho dělníků. Ale nikdy je nenutil k tvrdé práci, neboť vzpomínal na vlastní těžkou dřinu. Jak roky ubíhaly, otcův majetek pod jeho rukama rostl, neboť otec jeho práci požehnal. Postupně tak vrátil desetkrát více, než v těch sedmi letech promarnil. A když otec viděl, že syn jeho služebníky i majetek dobře spravuje, řekl mu: „Můj synu, vidím, že můj majetek je v dobrých rukou. Dám ti všechen svůj dobytek, svůj dům, své polnosti a své poklady. Vezmi si své dědictví a pokračuj v jeho velebení, abych z tebe mohl mít radost.“ A když syn od otce převzal dědictví, odpustil všem dlužníkům, kteří nemohli zaplatit, neboť nikdy nezapomněl, že i jemu byly odpuštěny dluhy, které by nikdy nemohl zaplatit. A Bůh mu dal dlouhý život, mnoho dětí a velké bohatství, neboť byl vždy laskavý ke všem služebníkům i dobytku.“
Ježíš pohlédl na nemocné a pravil: „Mluvím k vám v podobenstvích, abyste lépe pochopili Boží slovo. Sedm let jídla a pití a hýřivého života jsou hříchy minulosti. Zlomyslným věřitelem je Satan. Dluhy jsou nemoci. Tvrdá práce jsou bolesti. Ztracený syn jsme my, lidé. Zaplacení dluhů je vyhnání ďáblů a nemocí a uzdravení vašeho těla. Stříbro, které syn od otce obdržel, je osvobozující moc andělů. Otec je Bůh. Otcovým vlastnictvím jsou země a nebe, služebníky Otce jsou andělé. Polem Otce je svět, který se promění v Království nebeské, jestliže na tom budou synové člověka s anděly nebeského Otce spolupracovat.
Neboť říkám, že je lepší, když je syn poslušen otci a dohlíží na služebníky na poli, než aby se stal dlužníkem zlomyslných lichvářů a plahočil se a dřel jako otrok, aby splatil nesplatitelné dluhy. Stejně tak je lepší, aby synové člověka dbalí zákonů nebeského Otce společně s jeho anděly pracovali na Královské říši, než aby se stali dlužníky Satana, pána smrti, všech hříšníků a nemocí, a museli v potu a bolestech trpět, dokud všechny jejich hříchy nebudou splaceny. Vpravdě, pravím vám, velké a hojné jsou vaše hříchy. Mnohá léta jste povolovali svodům Satana. Přejídali se, opíjeli a vaše dluhy rostly. Nyní je musíte splatit, a to je těžké a kruté. Nebuďte proto netrpěliví už třetí den, jako ten ztracený syn, ale trpělivě vydržte do sedmého, Bohem posvěceného dne, a pak s pokorným a poslušným srdcem předstupte před nebeského Otce, aby vám prominul všechny vaše staré dluhy. Vpravdě vám říkám, že vás nebeský Otec nekonečně miluje, neboť dovolí, abyste své sedmileté dluhy splatili v sedmi dnech. Těm, kteří sice dluží za sedm let hříchů a nemocí, ale poctivě zaplatí a vydrží do sedmého dne, promine náš nebeský Otec dluhy za celých sedm let.“
„A jestliže jsem hřešil sedm krát sedm let?“ ptal se nemocný muž, který hrozně trpěl. „V tomto případě nebeský Otec odpustí všechny tvé dluhy v sedm krát sedmi dnech.“ „Šťastní jsou ti, kteří vydrží až do konce, neboť ďáblové Satana píší všechny zlé skutky do knih vašeho těla a ducha. Pravím vám, není žádného hříšného činu, který by už od počátku světa nebyl zapsán u vašeho nebeského Otce. Neboť zákonům, které dávají králové, se můžete vyhnout, ale božím zákonům žádný člověk ujít nemůže. Když stojíte před tváří Boží, ukáží ďáblové Satana vaše činy a Bůh vidí hříchy zapsané v knize vašich těl a ducha a jeho srdce je zarmoucené. Ale když zalitujete svých hříchů a pomocí půstu a modliteb vyhledáte boží anděly, pak za každý další den půstu a modlení vymažou boží andělé z knihy vašeho těla a vašeho ducha jeden rok vašich špatných činů. A když je vymazána a očištěna od všech vašich hříchů i poslední stránka, stojíte před tváří boží a Bůh se ze srdce raduje a zapomene na všechny vaše hříchy.
Osvobodí vás z drápů Satana a utrpení; vezme vás do svého domu a přikáže všem služebníkům, všem svým andělům, aby vám sloužili, dá vám dlouhý život a už nikdy nepoznáte nemoc. A jestli od nynějška místo hřešení naplníte své dny dobrými skutky, potom boží andělé zapíší všechny dobré skutky do vašeho těla a ducha. Říkám vám pravdivě, každý dobrý čin je zapsán u Boha již od počátku světa. Neboť zatímco od svých králů a vlád marně očekáváte odměnu, před Bohem vaše dobré skutky nikdy nezůstanou neodměněny.
A když přijdete před tvář boží, dosvědčí jeho andělé vaše dobré činy. A Bůh je uvidí zapsány ve vašem těle i duchu a ze srdce se zaraduje. Požehná vašemu tělu a duchu i všem vašim činům a dá vám jako dědictví svou pozemskou i nebeskou říši, abyste v nich žili věčným životem. Šťastný je ten, kdo může vstoupit do boží říše, neboť nikdy neuvidí smrt.“
Poselství míru - evangelium Essenských (1) - právě čtete
Poselství míru - evangelium Essenských (2)
Výňatek z knihy "Hledání nesmrtelnosti" svazek I.
z aramejštiny přeložil Dr. E. B. Szekely, 1977