Je třeba se skutečně znovu učit tomu, co je zapsáno v genetické informaci lidstva od nepaměti? Když se malé dítě snaží samo lézt či později chodit, nijak nás to neudivuje a ani se nad tím nepozastavujeme - vnímáme tuto schopnost jako součást nás samých. Kdykoliv se však objeví někdo, kdo si povídá se zvířaty, stromy či třeba naslouchá v neviditelném, vzhlížíme k němu podle své výchovy buď s obdivem nebo odmítáním jako k někomu nepřirozenému. Přitom schopnost přímého kontaktu s okolním světem, schopnost "vidění bez očí a slyšení bez uší", byla každému z nás položena do kolébky. My, lidé, jsme odjakživa komunikovali se zvířaty, rostlinami, nerosty a dalšími bytostmi, které s námi sdílejí náš prostor. Bylo to pro nás stejně přirozené jako dýchat. Tuto schopnost nikdo z nás dodnes neztratil, i když se některé síly snažily a snaží dokázat její nemožnost. Nemá význam s těmito názory polemizovat - svět je pohyblivý a barevný právě proto, že existují protiklady.

Je čas, abychom opět navázali potrhaná spojení s ostatními druhy a s Matkou Zemí - každý tam, kde právě stojíme, a způsobem, který zvládáme. Jen tak získáme zpět pocit zakořenění, pocit vlastní ceny, pocit naplnění, pocit štěstí. Jen tak vyrosteme fyzicky, duševně, citově i duchovně.

Ihahaškola je určena právě vám, kteří jste v sobě touhu po tomto propojení dosud neudusili, a kteří chcete koním - a také dalším našim průvodcům po této překrásné modré planetě - porozumět. Nezáleží na vašem věku ani vzdělání, záleží jen na vaší upřímné touze přiblížit se jiné bytosti a sdílet alespoň pro tuto chvíli kousek světa společně.

Ne, nedostanete žádný přesný a vyčerpávající mechanický návod, neboť takový neexistuje. Vše potřebné nosíte ve svém srdci. Pokud to dovolíte, ukážeme vám cestu, nic víc. Kráčet po ní musíte sami.

Buďte vítáni.