(al, foto al, iv, ann, stanley) Dnes večer se saloon ponořil do opojné vůně hořících tyčinek a malý zlatý Buddha se zájmem shlížel s krbu na neobvyklé hemžení pod svým kulatým pupíkem. Hned pod ním totiž rozložili své neobvyklé nástroje chlapci z hudební skupiny RagaMala.
Cituji z jejich plakátu: "Původní zvuk skupiny RagaMala je založen na melodiích indických rág. K charakteristickému zvuku sitáru, klasického nástroje indické hudby, se však připojují nástroje původem z jiných koutů světa, aby tak vnesly mnohé další nálady do celkového vyznění. Sitár, baskytara, rytmické a dechové nástroje, jako je didgeridoo, příčná flétna nebo fujara, se spolu prolínají v improvizačních plochách, které RagaMala nabízí svým posluchačům."
Kořenná vůně tyčinek, praskot ohně v rozpálených kamnech, tajemné přítmí a do sebe ponoření posluchači... zvuk sitáru Petra Samojského vybuzuje vlnu střídajících se nálad, které podbarvující basa Dana Vojtíška jemně rozpouští v písku pláží Bengálského zálivu... Slyšíte? Z dálky tepe rytmem obrovské město rukama Filipa Drska, které chvíli laskají perkuse... Kde to jsme? Fujara tázavě zakvílí... Krávy kolem ranče nejsou tak vychrtlé jako jejich svaté indické sestry, ale jinak se chlapcům z RagaMaly povedlo přenést nás do ášramu kdesi na předměstí Kalkaty...
www.ragamala.cz