Letní Táboranč 2008 - 1. běh
(táborančeři, táborančtým, foto táborančtým) A je to tady! Prvního července se na nás sluníčko smálo, až se za břicho popadalo. Na nás všechny - natěšený Táborančtým i přijíždějící natěšené děti.
1. den - Kamarádi
Během dopoledne jsme byli kompletní a z hodiny na hodinu se z máminých mazlíků stali táborančeří elévové. Rozčlenění do skupin, ubytování ve srubech a první oběd (zeleninová krémová polévka a krupicová kaše se skořicí a kakaem) proběhly bez nejmenších zádrhelů a mohli jsme tak vyrazit na poznávací výšlap po bezprostředním okolí Ranče Sluníčko. Nejdříve jsme se seznámili se čtyřnohými obyvateli ranče - koníky, kozičkami, kočičkami i pejsky, a pak už jsme se vnořili do chladivého přítmí lesa za jízdárnou. Nešli jsme sami, doprovázel nás poník Rokýsek, na jehož hřbetě se děti vystřídaly podle vylosovaného klíče. Trasu ranč - Pilkovy hory - rybník Velký Mastník - Bučovice jsme prošli (i s koupací zastávkou a občerstvením na pláži rybníka) za necelé tři hodinky. Po návratu jsme se ochladili zmrzlinovým pohárem a až do večeře jsme vyráběli loutky z kartónu, provázků a dřeva. Večerní kroužek AHA nebyl dlouhý, ale byl nabitý informacemi, co a jak na ranči chodí. A kupodivu se po večerce ani moc nepovídalo, měli jsme toho za celý první den docela dost. A paní zdravotnice Zdenka už měla první zásah, heč! To když David při házení bumerangem zakopl a odřel si loket a koleno. Byl statečný, ani nekvikl!
2. den - Bažina
Budíček v sedm a první společné cvičení 5 Tibeťanů. Docela nám to šlo. Po snídani velký úklid srubů a pořádkoprohlídka vedená náčelnictvem. Přijela batikovací lektorka Bára a potom už jsme batikovali a batikovali, až jsme se probatikovali k obědu. Odpoledne měla polovina výuku na koníkách a polovina šla po domluvě s paní kuchařkou na lesní jahody do hlubokého lesa. Moc jsme toho nepřinesli, jahůdky padaly rychleji do naší pusy než do hrnečku, ale na půlkoláč to bylo. Koňáci po výuce koňojízdy a potřebné teorii ještě vyběhli na svah Pilkových hor pro byliny a květiny do našeho rančového herbáře, vypadali po návratu jak zamaskovaní záškodníci, všude měli zeleno. Ale to nebyl konec dne - čekal nás několikasetmetrový pochod klikatým korytem potoka Mastníku! Prý je to Bobří řeka spisovatele Foglara, ale my jsme tam žádné bobry nepotkali, zato plno raků. V některých tůních nám sahala voda až po prsa a někde jsme se zase pěkně vyrochnili v bahně. V Bučovicích bábinky koukaly, co to leze z potoka za nestvůry! Po večeři jsme začali určovat podle atlasu, které rostliny jsme to vlastně ulovili, a dali jsme je sušit a lisovat. Jedna skupina šla připravit večerní mls zvířátkům a učila se dojit kozy, bylo tam veselo, hlavně při dojení. A ještě nás čekalo slavnostní předání rančových "občanských průkazů" - indiánských korálkových náramků přátelství v barvách Ranče Sluníčko, teď jsme přátelé na věky věků. Na kroužku AHA jsme si sdělovali tolik zážitků, že se nám ani nechtělo na kutě, ale náčelníci byli neoblomní a tak nás čekala klasika - mytí, čtení z knížky a spaní až do rána bílého. Fakt zajímavý den!!
3. den - Bouřka
Jojo, dnes přišli na rozcvičku i vedoucí o chvíli později a neprošlo jim to stejně, jako to nikdy neprojde nám - museli za každou opožděnou minutu dělat pět cviků - dřepů, kliků nebo sklapovaček, mohli si vybrat. A my na to mohli koukat! Po snídani jsme s usměvavou Bárou pokračovali v batikování - vystřihli jsme si své talismanové tvary, postříkali savem a začali jsme malovat barevné linky zažehlovacími barvami. Polední klid po obědě sice nebyl extra dlouhý (1 hodinka), ale stačil na popovídání nebo napsání dopisu. A klasické poobědové dělení - polovina vyrazila na doplnění včerejší dávky jahod a borůvek na koláč, druhá měla výuku koňojízdy. Obě skupiny však úkol splnily jen napůl, neboť se přihnala pořádná českosibiřská bouřka s hustým lijavcem a sehnala nás všechny na dvůr. A tam nás náčelníci překvapili - nechali nás pořádně se vycákat a vyčvachtat v dešti včetně osprchování pod okapem, no bájo. Na nikom nezůstala nitka suchá, ale nevadilo to - bylo teplo a byla to navíc velká legrace. Po převlečení do suchého a večeři nás Aleš vyfotil na táborančový pohled, už se na něj těšíme. Fotili se i všichni dospěláci včetně těch, kteří na koni nikdy neseděli, paní kuchařky Věry i paní zdravotnice Zdeňky. Hned po focení jsme s Bárou zažehlili uschlé linky na nabatikovaných tričkách i šátcích a naše umělecké dílo bylo úplně hotové. AHA kroužek i Rada mladších byly tak svižné, že jsme udělali rekord krátkosti, jen třičtvrtěhodinku povídání. Naše dětská služba měla s úklidem studia a jídelny tentokrát dost práce, protože jsme tam nanosili spoustu vody zvenčí. A také jsme se konečně sami pojmenovali - Honzova skupina jsou Čmoudi a Hančina Rochníci, tak to nezapomeňte! Dnes šla dojit druhá skupina, byl velký zájem a kozičky tak tak zvládaly nápor tolika dojičů a dojiček. A pak už opět mytí, čtení (děkujeme, Ivčo a Verčo) a chrrr, spánek, ty dny tedy letí...
4. den - Indiáni
Budíček, cvičení i snídaně byly dnes dosti rychlé, protože nás čekal Indiánský čtyřboj! Nejdříve přijel pan trenér Spálenka s autem plným luků a střeleckých potřeb. Pomohli jsme mu všichni vybalit a hned jsme také připravili vše pro házení oštěpem a tomahavkem. Pan Spálenka nám řekl hodně
zajímavostí o historii luku i střílení, hned potom jsme se rozdělili na čtyři družstva a každá odešla na jedno stanoviště (to čtvrté byla jízda zručnosti na koni na jízdárně). A už se to rozjelo! Hod střídal hod, šíp za šípem létal do terčů i mimo, i koníci hezky poslouchali a oběd se při střídání stanovišť přiblížil tak rychle, že nás úplně zaskočil! K lukostřelbě jsme se vrátili ještě odpoledne a po pořádném zastřílení jsme pomohli celou střelnici opět složit do auta. Pan Spálenka byl prima. A zase se dělilo, polovina se šla učit jezdit na koníkách a druhá vyrazila do lesa nasbírat přírodní materiál na výrobu šperků. Před večeří jsme vyrobili moc krásné náramky a přívěsky na krk. A po ní jsme všichni společně vyrazili na velkou jezdeckou procházku (ne dalekou, ale velkou počtem pochodníků, šli jsme totiž všichni Táborančeři a s námi kozičky, koníci i dospěláci, o Gábinku a Žofinku byla zase velká tahanice). Pak ještě večerní dojení kozinek, po nich kroužek AHA i Rada mladších (vyřešilo se toho dost) a po mytí i známí povídálci usnuli jako kus špalku. Hooodně barevný den to byl!
5. den - Táborák
Dnešní budíček nám náčelníci posunuli o hodinu a půl, abychom se vyspali do růžova, hodilo se to. Na ranní činnosti, které nám nikdo neodpustil, navázala výroba domácího sýra. Společně jsme připravili mléko k zaočkování smetanovou kulturou a po dosažení správné kvality a teploty jsme přidali syřidlo. Mléko jsme pak nechali stát, pokračovat budeme zítra, to se již mléko srazí. Abychom neztratili pružnost, vyběhli jsme si všichni do lesa nad rančem na opičí dráhu a pěkně jsme se protáhli. Pak kluci s Alešem postavili pingpongový stůl, na naše přání. Hned jsme jej pokřtili pořádným tabletennisovým mačem. Následovala dlouhá společná procházko-projížďka, opět šla celá sestava koníků, koziček a nás. Tyhle procházky nás baví, zajezdíme si v terénu a je při nich spousta legrace. Po návratu jsme po skupinách opět nacvičovali skupinové pokřiky a zpěvy za podpory bubnů a různých chřestidel, těšíme se na večerní představení u táborančového ohně. Nejdříve jsme zapálili menší oheň jídelní a upekli jsme si všichni buřtíky k večeři, potom jsme přiložili pořádná polena a proběhl netypický kroužek AHA i Rada, vše kolem táboráku. A pak vypukly pravé indiánské zpěvy a pokřiky jednotlivých skupin - Čmoudi byli dynamičtější, Rochníci melodičtější, ale jedna skupina kamarádsky povzbuzovala druhou a oba výkony byly fakt dobré. Praktikantka Ivča se na závěr chopila akordeonu a hrála, dokud nás vedoucí neposlali na kutě. Část z nás spala pod širákem u ohně, někteří dokonce poprvé! Spali s námi vedoucí, a tak jsme se nebáli vlka nic.
6. den - Rybník
Budíček byl kvůli večernímu ohni opět posunutý na příjemnou devátou, a tak nás venkovní spáče probudily příjemné ranní paprsky, které vysušily rosou zvlhlé spacáky a deky. Jak je krásná noc pod hvězdami! Po cvičení a snídani jsme dopoledne dokončili výrobu sýra - vybrali jsme sýřeninu a dali ji vykapat. Sýřenina je moc dobrá a vypadá trochu jako děravý jogurt. Následně šla polovina péci chleba a ta druhá uklidila venku celé ležení kolem ohně. Později odpoledne nás náčelníci odvezli na pláž Velkého Mastníku a tam jsme se vyřádili ve vodě. Jen jsme se vrátili, obloha se zatáhla a nad krajem se opět přehnala silná bouřka s pořádným lijákem, byli jsme rádi, že si můžeme udělat kroužek AHA i Radu ve studiu. Bylo toho k řešení více, tak se řešilo. A vyřešilo, jako vždy. A spalo se nám jako v bavlnce. Jako vždy.
7. den - Film
I dnešní budíček byl posunutý, byli jsme po včerejšku unavení, hodilo se nám to. Po ranních přípravách pekla jedna polovina chléb a druhá si dodělávala herbář a fotografovala vyrobené šperky. Po prodlouženém poledním klidu jsme se rozešli po skupinách na oddělená místa, kde jsme nacvičili večerní divadelní představení s našimi loutkami. Po této kulturní vložce šla část koňojezdit (v ohradě a pak i v terénu), část se dala do výroby mýdla. Na kroužku AHA po večeři nám náčelníci rozdali rančové pohlednice, na kterých jsme vyfocení jako desperáti, na něž je vypsaná odměna milión dolarů. To jsme pěkně drahá banda :-)! A večer jsme se podívali na krásný film o divokém mustangovi, zahřál nás u srdíčka. A to teplo nám vydrželo až do hajan, nikdo nedělal hluk, aby ten pěkný pocit nezaplašil. To se nám to bude spát, na hřbetě cválajícího hřebce :-)...
8. den - Předposlední
Opět jsme si mohli přispat, to kvůli tomu včerejšímu filmu. A zase jsme za to byli rádi. A opět nám neodpustili ani kousek z našich ranních povinností, i když jsme se to pokusili upovídat. Protože jsme na včerejším AHA požádali o trochu větší volno, mohli jsme si dopoledne nafouknout kopací míče a ťuknout si fotbálek, jen pro proběhnutí. Pak jsme společně připravili a provedli velkou akci - společné focení se všemi zvířátky. Nebyla legrace to všechno poshromáždit, takže vítězný snímek byl vyfotografován až o dvě hodiny později. Po obědě šla jedna skupinka opět koňojezdit a druhá začala vyrábět mýdla. Krásné voňavé výtvory - to říkaly obě skupiny a každá o něčem jiném :-). Následkáři (provinilci proti táborančovému řádu) šli hromadně poklidit kousek lesa od větví, ostatní si hráli na dvoře společenské hry, které přinesla Ivetka k vyčištění. Příprava večerního ohniště byla docela rychlá, zbylo ještě plno dřeva od minule - přichystali jsme slavnostní sezení a zapálili vatru se soumrakem. Proběhly už klasicky AHA kroužek i Rada, všichni byli trochu naměkko, a byly slyšet hlášky typu: "Já se našim schovám a zůstanu tady" nebo "My se sem s našima nastěhujeme" :-). Čmoudi i Rochníci poté předvedli svá loutková divadla, bylo na co se koukat, moc se to všem líbilo. Po setmění jsme všichni vyrazili na slíbenou noční vycházku po okolí ranče, poslouchat noční zvuky a zvířátka. Líbila se nám tak, že jsme si tak trochu vynutili ještě jednu. Návrat byl již popůlnoční, tak jsme se jen umyli a hup do pelíšků, za chvilku se spalo a spalo.
9. den - Loučení
Hmmm... je to tady, musíme domů :-(... všechno je dnes poslední - vstávání, cvičení, snídaně, uklízení srubíků... ani sladkosti pro vítěze táborančového pořádkobodování (maximálního počtu zelených bodů dosáhly 4 pokoje, paráda!) nám moc nerozjasnily tváře... poslední mňam oběd a hned po něm odjeli naši kamarádi ze Žatce, skoro všichni jsme loučení obrečeli... pak jsme mizeli jeden po druhém, ale jedno jsme si slíbili - za rok se uvidíme! Takže za rok AHOOOOJ!!!
Omluva
Milí rodičové, přijměte prosím omluvu za nepravidelné doplňování textů a fotografií do této kroniky. Protože se v našem redakčním systému vyznám zatím pouze já, mohu právě jen já vkládat zmíněné dokumenty. Protože můj čas zcela vytěžuje Táboranč, mohu psát kroniku pouze tehdy, vyjde-li na mne noční hlídka. Fotografie doplním, jak jen to bude možné, je jich hodně. Děkuji za pochopení, přeji příjemné dny. Aleš Nejedlý
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zpět