Letní Táboranč 2009 - 1. běh
(táborančeři, táborančtým, foto táborančtým) Ahoooj!!! Tiktak-tiktak-crrrrr a už jsou tu další prázdniny! Pro řadu z nás jsou to prázdniny tak trochu nové - přijeli jsme na Ranč Sluníčko na letní tábor a protože jsme se moc těšili, bude to určitě tábor, na který nezapomeneme! Dost z nás ještě na táboře nebylo a tak jsme fakticky zvědaví na všechno, co nás čeká.
Tiktak středeční prvňoden
Tak jsme se konečně dočkali, ráno jsme se sjeli z různých koutů Česka a na dvoře ranče to chvílemi vypadalo jako na parkovišti - z aut se vykládaly kufry, rodiče chodili sem a tam, mluvili s různými vedoucími, odevzdávali různé papíry papírové, paní zdravotnice nám prohlédla vlasy kvůli veškám a ... najednou byla všechna auta pryč a my děti jsme stály pod zakrytým totemem a netrpělivě čekaly, co se bude dít. Hodně dětí se vzájemně vítalo, protože tady už byly vloni, ale nikdo z nich se nad námi "poprvňáky" nevytahoval, to se tady prý nedělá. Cililililink, pronikavě zazvonil zvonec a hlavní náčelnice Ivetka nám hnedka vysvětlila, že se tímto zvoněním budeme každý den svolávat na všechny akce - jak ho uslyšíme, ať všeho necháme a hajdy na dvůr do houfu! No a protože jsme všichni, děti i dospěláci, zrovna v houfu byli, roztáhli jsme se do dvou řad, abychom na sebe dobře viděli. Všichni naši náčelníci i ostatní pracovníci se nám představili a řekli, co kdo dělá, a pak jsme se představily také my děti. Heršovec, to bylo jmen, kdo si to má všechno pamatovat. Ale na pořádné zapamatování máme docela dost času. Cupkydupky vyrážíme na obhlídku ranče a jeho zvířátek. A taky všech domů a míst, vždyť tu budeme trávit skoro dva týdny a musíme vědět, kam se může a kam ne, jak se kdo jmenuje a tak, ne? Vede nás Aleš, všechno nám ukazuje a dozvídáme se o ranči hooodně věcí. No a samozřejmě představuje zvířátka, jsou moc príma - koníci Noki, Sisi, Roky a Ferda, kozičky Žofinka, Gábinka a Ráďa, pejsci Škubánek, Nastěnka a Renda, kočičky Bělinka, Terezka, Kulda, Kubajs, Verunka a Tyčková (ta má dvě úžasné kotěcí holčičky), myšky Anče a Téri, želvák nádherňák Maxík a včelky. Všichni si nás zvědavě prohlížejí, ale my je vlastně také. Sluníčko sice svítí a hřeje, ale rychle letící mraky nevěští slunečné odpoledne, dokonce je slyšet i hrom! Zvonění zvonku nás svolává na oběd, jsou buchtičky s krémem a zeleninová polévka, obojí je mňam! Můžeme si přidat, co sníme, ale pozor, co máme na talíři, to musíme sníst, nic se nevyhazuje. Kdepak vyhazovat, skoro všichni i vylizujeme, jak nám chutná. A teď trochu rychleji - polední klid (abychom si odpočinuli, vycházka s koníky, kozinami a pejsky po okolí ranče (abychom se orientovali), svačina (asi abychom neměli ani chvilku hlad), rozdělení do srubů (abychom se zabydleli tak, jak si přejeme), rozdělení do skupin (i tady si můžeme vybrat), vybalování. A dobrá večeře, pravé slovenské halušky s domácím zelím, vařila je pravá slovenská paní kuchařka, taky dost mňamka. Celý večer propršel, co propršel - prolil, ale to nám nevadilo, do srubů neteče. Večerní mytí někteří promžourali a ve spacáku bylo fakt příííííjemně... vůbec jsme se nebáli, ale stejně nás celou noc hlídali, prý to tak musí být... jo a naše skupiny se už jmenují... Kukačky a Šmoulové, to jsme si sami vybrali... uáááách, to se nám chce... spáááát... tak dobrou, těšíme se na ráááááno...
Tiktak čtvrteční druhoden
Budíček v osm a první společné cvičení 5 Tibeťanů. Sluníčko se na nás směje a my jsme pěkně naboso, tráva šimrá do chodidel a ranní rosa příjemně studí. Ti Tibeťani to vymysleli zajímavě - první cvik Mlýnek není vúbec namáhavý a dost se při něm vyřádíme! Náčelníci dohlížejí, abychom se neulejvali, někteří k tomu mají blízko, ale nemají šanci. Po cvičení a mytí je společná snídaně a mezitím už přijela velká kamarádka Bára a začali jsme batikovat. Jo a dojiči zvířátkáři šli dojit kozičky a odvedli koníky na pastvu. Rozložili jsme si po zemi trička a různé součásti oděvů, vybrali jsme barvičky a už se sypalo, solilo, balilo, vázalo a vařilo, jako v barvírně. Všichni jsme měli barevné ruce a nešlo to umýt, vypadali jsme jako zombíci. Oběd přilétl jako na zavolanou, vyhládlo nám, po obědě jsme měli hodinku popoledního klidu. Někdo psal dopisy, někdo si hrál, někdo spal, jak se komu chtělo, ale nesmíme dělat binec a hluk, abychom se vzájemně nerušili. Start do odpoledne byl umělecký, začali jsme vyrábět loutky z kartonu a dřeva, každý si vybral úplně sám, jakou chtěl, je toho pěkná přehlídka všeho možného. Jsem zvědavý, co s tím budeme hrát za divadlo, co vymyslíme za děj. Míša kuchař zavelel a tak jsme vyrazili na borůvky na koláč, poznali jsme tak les nad rančem, už se v něm neztratíme. Nasbírali jsme určitě dva litry, ale do bříška asi o něco víc! Po úspěšném borůvkolovu jsme se vrhli na vzorový úklid srubů - náčelníci nám názorně ukazovali, co se bude bodovat a jak si představují FAKT UKLIZENÝ POKOJ. Boduje zdravotnice Jana a také jeden vedoucí a za uklizený pokoj dostáváme kolečka - zelené, oranžové nebo červené. Zatím se nám dost zelená a pozor, i Anička Marie se snaží a jejich pokoj je prý ve srovnání s loňským rokem nebe a dudy. Měli jsme jít na zvířátkovou procházku, ale zase začala pořádná průtrž mračen a tak jsme při společném hraní her, zpívání a povídání počkali do dobré večeře. Dětská služba na zvířátka šla podojit kozičky, nakrmila kočičky a odnesla koníkům oves, my ostatní jsme dodělávali ty naše krásné loutkové polotovary, aby to už nějak vypadalo. Venku zatím lilo jako z konve, po cestách tekly úplně velké potoky vody! Večer měl být kroužek AHA, ale protože jsme po dlouhém dnu asi trochu mžourali a zívali (trochu dost), náčelníci se slitovali a tak jsme se šli osprchovat a do hajan, a to ani nikdo neprotestoval, fakt! Praktikant Jára nám povyprávěl pohádku a už jsme chrunděli jako medvídci. Jo, těšíme se na zítra - jdeme jezdit na koníkách, prý déšť nedéšť!
Tiktak páteční třetiden
S budíčkem zatím nic neusmlouváme, zase v osm! Ptáci kolem zpívají jako o život a je trochu mlha, ale teplo a jasná obloha, nad východem je ještě vidět Jitřenka... (pokračování - zápis dokončím hned, jak se mi dostane do rukou celá předloha, děkuji za pochopení, Aleš)
Tiktak sobotní čtvrtiden
Budíčééék! Tak takhle po vojensku nás tady nikdo nebudí :-)! Naše buzení je veselejší - pomocník Pája odhodlaně zakokrhá do každého srubíku a pak už se kulíme na dvůr. Umí kokrhat opravdu náramně, nikdo z nás to nedovede napodobit, i když se moc snažíme. (pokračování - zápis dokončím hned, jak se mi dostane do rukou celá předloha, děkuji za pochopení, Aleš)
Tiktak nedělní pětiden
Kykyrykýýýýý!!! Pája nám odkokrhal budíček, půlhodinku na to už stojíme na dvoře v ranním kroužku a Ivetka nám říká, co se ten den bude dít. Žádné nedělní lenošení nás nečeká! Chacháá, dnes jsme na kroužku viděli dřepovat naše náčelníky - za to, že si nevšimli chybějících kluků ze srubu č. 10, nikdo je úplně normálně nevzbudil a tak si sladce přispali! No, počkali jsme na ně a přitom fandili dřepujícím náčelníkům, co nám hrdla stačila. Pět Tibeťanů už zvládáme docela svižně a ranní mytí také - navíc nás popoháněla chuť na snídani, koláč s "našimi" borůvkami a jahodami, které jsme nasbírali včera. Byl fakt dóóóbrý a po dvou obrovských plechách se jen zaprášilo. S plnými pupíky šla zvířátková služba podojit kozičky, jídelnová služba uklidila jídelnu a studio a ostatní se šli připravovat na dokončení batikování s Bárou. Stříkali jsme na trička různé vystřihané obrázky a ty jsme potom obtahovali takovou gumovou barvou, no vyhráli jsme si s tím, ale výsledek byl vskutku krásný. Během batikování nám náčelníci bodovali ve srubech, peloton úklidu se začíná trhat, už padaly oranžové puntíky na všechny strany! Někteří opozdilci ještě před obědem dodělávali loutky a také nás čekaly Ztráty a nálezy - zapomenuté věci jsme si museli klasicky odběhat přes dvůr. A že jich nebylo málo! Oběd byl nedělně sváteční, pečené kuře s opečenými bramborami a zeleninou (naši vegetariánci dostali místo masa sýr), po obědě se psaly pohledy, skákali jsme do molitanů na dvoře a vůbec se tak nějak živě nedělnoklidovalo, ale zase jenom tu hodinku. Pak si nás svolal Aleš a šli jsme na ochutnávací procházku kolem ranče, kde jsme ochutnali několik zelených rostlin a o každé nám řekl hodně zajímavých věcí, hlavně o léčení a tak. Víte třeba, že kořen jitrocele zahání bolest zubů? Ale není moc dobrý, to tedy ne. A že kopřivu by měly jíst maminky kojičky, aby měly hodně mléka? Aleš nás naučil, jak se kopřiva jí a hned zkontroloval, jestli to děláme dobře. Nemuseli jsme ji jíst, ale ochutnali všichni, náčelníci nás museli brzdit. A už jsme zaslechli zvonění na svačinu a po ní jsme se dali do pečení chleba. Sami jsme si namleli i mouku! Paní kuchařka Janička nám vyprávěla o chlebových skřítkách a my jsme zadělávali těsto, až jsme byli ulepení až za ušima! Ale moc nás to bavilo. Když těsto nakynulo, každá z nás ho kus dostal a sami jsme si vyváleli nějaký tvar, prý se tomu říká chlebovka. Také jsme připravili bochníky a paní kuchařka nám ukázala, jak se dělá pekařská vánočka, měla ji hotovou asi za pět vteřin! Když jsme dali chlebovky péct, šli jezdci jezdit na koníkách a ostatní si šli bubnozpěvotancovat do saloonu, hrály tři kytáry a také piáno a flétna, úplný orchestr. Jezdci dojezdili už za šera a to jsme my ostatní už byli umytí a v postýlkách. Ještě krátkou pohádku a dobrouuuu, oči se nám zavřely, že jsme ani nedočkali konce pohádky. To dělá ten silný vzduch, asi. Co nás čeká zítra?
Tiktak pondělní šestiden
Tý jo, dneska vstáváme s chutí, bude promítání, ale až odpoledne... stejně je zajímavé, jak se těšíme na něco, co máme doma třeba každý den. Náčelníci tomu říkají kouzlo mála. Těšíme se dopředu a určitě si ten film (má být o koních) užijeme. (pokračování - zápis dokončím hned, jak se mi dostane do rukou celá předloha, děkuji za pochopení, Aleš)
Tiktak úterní sedmiden
A zase kykyrykýýýýý, Pája obchází všechny sruby a do každých dveří zakokrhá, už si na to zvykáme, fakt. Některé holky chtějí našemu kohoutkovi něco provést, ale zatím to jen plánují a pořád se na něj domlouvají. (pokračování - zápis dokončím hned, jak se mi dostane do rukou celá předloha, děkuji za pochopení, Aleš)
Tiktak středeční osmiden
A opět budíček v osm, skoro jako ve škole, jak zakňourala rozespalá Terezka. Ne všichni ale kňourají, to tedy ne - holky z prvního srubu dnes vstávaly ÚPLNĚ SAMY už v šest (!) ráno jen proto, aby si uklidily a pak šly znovu spát! Aleš je ráno budil a byl překvapený, kam to vlezl. A už se pomalu vykulujeme ze srubů a mžouráme do krásného rána. Záchůdek a mytí proběhne v cuku letu a už nás volává zvoneček na ranní kroužek, kde se přivítáme a dozvíme, co se ten den bude dělat. Nemůžeme se dočkat, kdy už dostaneme objednané lahůdky - Ivetka hlásí, že dnes po úklidu a hodnocení pořádku. Jupííí! To se nám to svižně cvičí a šlape po kamínkách. To se nám to svižně snídá a pak uklízí pokoje! To se nám to svižně stará o zvířátka! Ani rošťák Radek nezdržuje, a to je co říct. A už je to tady, uděláme frontu a výdejní náčelníci nám vydávají, co jsme si objednali. Trvá to docela dlouho, všechno totiž zapisují, aby rodiče měli přehled, co jsme utratili. Každý si odnášíme sladkosti skoro jako perly a většinou se do nich rovnou pouštíme. Náčelníci nás nechávají mlsat, i když se blíží oběd. Ten je sice dobrý, je čočka s kuřecím párečkem (vegetariáni mají opečené Robi) a zeleninou, ale moc do nás neleze, jsme najedení těmi lahůdkami. Paní kuchařka z toho radost nemá. O poledním klidu ještě dojídáme to, co zbylo (z těch lahůdek) a dopisujeme pohledy a hrajeme hry. Nikdo nespí, chceme si užít poslední dny. Pak se podle skupin přesouváme na "umělecká" místa - dnes máme poslední možnost nacvičit divadelní představení s našimi loutkami a složit si bubnozpěvotancové vystoupení, které předvedeme na zítřejší večerní slavnosti. Jde nám to moc pěkně, alespoň naši náčelníci nás chválí a povzbuzují k dalším nápadům. Někteří nacvičují sami, hlavně kluci z třetího srubu, ti to dělají i potají. Venku se opět zatahuje a dává se do deště, jsme rádi, že jsme pod střechou... Také se docela ochladilo, bereme proto na sebe mikiny a pláštěnky a jedna skupina vyráží do lesa nazobat se borůvek a jahod, druhou bere Aleš na dvůr, kde má připravené necky a valchy a také podivné monstrum s klikou, prý je to pračka. Ruční praní! Máme si přinést špinavé prádlo, pak už nám vysvětluje, jak se dříve pralo a jaké se dělalo mýdlo a jak se pere bez mýdla a vůbec dost nových věcí, budou se nám prý hodit do vlastivědy. A už pereme, mydlíme domácím mýdlem a drhneme na valchách, až to stříká. Kupodivu i hodně špinavé ponožky jsou po chvilce čisté (že, Adame?), o holčičím prádle ani nemluvím. Holky si přinesly skoro všechno svoje prádýlko a tak pokračují i po večeři, na té jsme spořádali obrovskou mísu bramborového salátu s plněnými bramboráky a chodili jsme si přidávat tak, že nic nezbylo. Paní kuchařka měla radost, prý jsme tím přerazítkovali ten oběd. Po večeři šla prát druhá skupina a nás si odvedl Míra a učil nás uzlovat. Víte, že dračí smyčka se dá zavázat jednou rukou? Tak to musí znát i horolezci a my už to známe taky. Obě skupiny se scházejí postupně v saloonu, kde moc pěkně hrají na kytary Maruška se Šárkou, zpíváme s nimi až do večerního mytí, a pak už kroužek Aha, tam mluvíme skoro všichni, dnešní den byl príma. Někteří z nás usínají už tady, a tak nás vedoucí pouštějí a jdeme do srubů spinkat (ty spáče odnášejí v náručí rovnou do postýlek, ti se mají!). Zvedá se vítr, ale do srubíků nefouká a bubnování deště slyšíme už ve snu. Byl to pěknýýý den.
Tiktak čtvrteční devítiden
(pokračování)
Omluva
Milí rodičové, přijměte prosím omluvu za nepravidelné doplňování textů a fotografií do této kroniky. Přepisuji zápisy podle dodané předlohy a to pouze tehdy, mám-li noční hlídku. Také fotografie doplňuji postupně tak, jak mi je naši lovci prchavých okamžiků nosí. Děkuji za pochopení, přeji příjemné dny. Aleš Nejedlý
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zpět